Již v roce 2007 bylo patrné, že stávající prostor VTP nebude v budoucnu dostatečný, proto se minulé vedení radnice snažilo vytipovat a připravit lokalitu pro další rozšíření prostorových možností stávajícího parku. Zkoumalo několik potenciálních lokalit pro umístění podobného parku, přičemž podstatným úkolem bylo, aby se nově budovaný prostor stal pro investory dostatečně atraktivní. Cílem tedy bylo najít takovou lokalitu, která obstojí v mezinárodní konkurenci ostatních podobných technologických parků. Vytvořit území, kterému dají investoři přednost před podobnými parky ve Finsku, Švédsku nebo například na Tchaj-wanu, Francii či před Brnem. Jedná se především o investory hledající čistší životní prostředí, blízkost akademických kapacit, možnost sdílení nápadů a nových myšlenek – tedy hledající vysoce inovační potenciál.

Proč musí být technologický park v blízkosti univerzity?

Vedení univerzity několikrát v minulosti poukazovalo na skutečnost, že docházková vzdálenost je pro úspěch parku zcela zásadní. Byť žijeme v době informačních technologií, možnost osobního kontaktu – ať už se studenty či s akademickými pracovníky – zůstává nenahraditelná. Jak vyplývá například ze studie AURP (Asociace univerzitních výzkumných parků), je pro rozhodování firem o umístění do technologického parku vzdálenost od univerzity či univerzitního kampusu podstatná. 

Pro další informace je k dispozici studie z roku 2007, která se zabývá se výhledy do budoucna. Studie je v anglickém jazyce ke stažení zde.

Úspěch vědecko-technologického parku závisí na úspěšnosti vazeb v rámci tzv.Triple Helix Modelu – tedy spolupráci státní správy, akademického prostředí a privátních společností.

triplehelix

Triple Helix Model (zdroj)

Odkazy na parky, které jsou pro nás konkurencí

Pokud chce mít Ostrava konkurenceschopný park, který přiláká inovační firmy, je zapotřebí se dívat a srovnávat s konkurenčními parky. Všechny níže uvedené příklady jsou umístěny v těsné blízkosti univerzitního kampusu.

Antipolis                                      Lake side

Sophia Antipolis Park, Francie (zdroj)        LakeSide Science and Technology park, Klagenfurt, Rakousko (zdroj)

oulu                                       Warwick

Oulu Technology Park, Finsko (zdroj)                       University of Warwick Science Park, Velká Británie (zdroj)

Tento park ve Velké Británii nabízí jak fyzické prostory tak služby v oblasti podpory podnikání s cílem vytvářet prostředí podporující růst společností založených na inovacích a znalostech. Park je součástí kampusu University of Warwick, nachází se necelých 5 km jihozápadně od města Coventry, s výbornou dopravní dostupností a 15 min. na mezinárodní letiště v městě Birmingham. Od první stavby z roku 1984 došlo k vybudování prostoru určeného pro firmy v různých stadiích rozvoje o celkové rozloze přes 50 tis. m2. V současné době je v parku 20 budov na ploše přes 16 ha (k tomu další tři satelitní inkubátory), které poskytují prostor pro 140 firem zaměstnávajících cca 2 000 zaměstnanců.  

Gothia                                          Adlershof Berlin

Gothia science part, Švédsko (zdroj)                    Berlin Adlershof, jeden z nejpokročilejších parků v Německu (zdroj)

Asociace švédských inkubátorů a vědeckotechnologických parků sdružuje 43 podnikatelských inkubátorů a 33 vědeckých parků, ve kterých operuje více než 5000 společností a je zaměstnáno 70 000 lidí, drtivá většina z nich je umístěna v docházkové vzdálenosti od universitního kampusu.  

Lídrem inovací v České republice je Brno!!!

Druhé největší město České republiky dlouhodobě pracuje na strategii podpory inovací. Svůj technologický park buduje v blízkosti areálu VUT Brno, přičemž dle územního plánu je projekt rozdělen do několika zón, po dokončení by celková zastavěná plocha měla činit 190 000 m2 (pro srovnání budovy ve správě společnosti VTP Ostrava i s nově dokončenými budovami, jejichž realizaci dokončilo město v roce 2015, činí 11 000 m2). Mezi přední firmy v areálu se řadí např. společnost IBM, Motorola, Mann+Hummel apod. Najdeme zde však i vývojové oddělení firmy VELUX, přední výrobce výzkumných přístojů FEI či rychle rostoucí česká společnost Y Soft, která si již založila vlastní venture kapitálový fond na investice do nových inovativních projektů. Kromě zabezpečení technické infrastruktury pro umístění firem hledajících inovační potenciál, Brno velice významně pracuje i na podpoře inovací. Klíčovou organizaci pro naplnění tohoto cíle představuje Jihomoravské inovační centrum (JIC), které je součástí tohoto technologického parku a které je v odborných kruzích považováno za příklad nejlepší praxe nejen v regionu střední a východní Evropy. (zdroj)

Mapa arealu Brno1

(zdroj, více o projektu Český Technologický Park Brno)

To, jakým způsobem dokázalo Brno akcelerovat svůj inovační potenciál a využít ho pro podporu nových firem, odráží dnes již celá řada úspěšných nových firem a množství referencí, a to nejen v odborných časopisech.

Nejen Ostravě, ale celému Moravskoslezskému kraji, velmi významně „ujíždí vlak“ na poli inovací a nové znalostní ekonomiky. Výrazně to připomíná obdobnou situaci z nedávné minulosti, kdy se úspěšně rozrostlo konkurenční letiště v Katowicích díky podpoře tzv. low cost letů, zatímco letiště v Ostravě stále podporovalo business klientelu a soukromé aerolinky.

 

Přečtěte si také:

Český letenkomat Skypicker chystá expanzi, nabere tisíc zaměstnanců

Brno láká stovky IT expertů. Miliardové softwarové firmy plánují na jihu Moravy dál růst

Více na: http://e-svet.e15.cz/it-byznys/ibm-prijme-v-brne-dalsich-330-lidi-ctp-pro-ne-postavi-novou-budovu-1249747#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylinkIBM přijme v Brně dalších 330 lidí, CTP pro ně postaví novou budov

 

 

 

 

PIXEL_TEXT_LEGAL PIXEL_LINK_LEGAL_TEXT