Již v roce 2007 bylo zřejmé, že kapacita stávajícího VTP nebude v budoucnu stačit, pokud chce město Ostrava držet krok s dalšími srovnatelnými městy a se svou restrukturalizací průmyslu to myslí vážně. Z tohoto pohledu se již v té době ukazovalo, že bude nutné dále budovat kapacity podpory inovací a znalostní ekonomiky tak, aby v budoucnu mohly přijmout nové významné investory. Postupně se téma rozvoje a budování nových kapacit Vědeckotechnologického parku dostalo na volební program ČSSD v Ostravě jak v roce 2006, tak i v roce 2010 figurovalo v koaliční dohodě vládnoucích politických stran v období 2010–2014. Byla zahájena realizace projektu rozšíření VTP.

Analýza lokalit

Jelikož bylo po diskuzi s vedením VŠB zcela zásadní umístit nový prostor pro rozšířený technologický park v docházkové vzdálenosti univerzity, byly blíže v roce 2007 posuzovány jen tyto lokality:

- Lokalita naproti Globusu a na ul. Opavské

Využití pozemku je omezeno následujícími stávajícími inženýrskými sítěmi – vodovodní potrubí, podzemní plynovod VTL, volné nadzemní vedení elektrického vedení VN 22 kV, dálkový telefonní kabel, kanalizační stoka, elektrické vedení NN. Jejich přeložení je technicky možné.
V současné době kontaktujeme správce těchto sítí s dotazem, zda by s přeložením sítí souhlasili a odhadli vyvolané náklady. Současně ověřujeme, kolik plochy přeložkami ušetříme.
Ověřili jsme, že přesun technicky možný je za předpokladu jejich financování. Předběžně se posoudily i možnosti přeložek, které (bez detailního prověření) prokazují, že možnosti přeložení jsou plošně omezené. Jejich finanční náklad se předběžně pohybuje mezi 5,5 až 23 mil. Kč s tím, že v každé ze tří uvažovaných variant se přeložkou získá + 0,8 – 1,66 až 2 ha tohoto pozemku.

historie stavajici stav u

Varianty přeložek:
1. Uvolnění půdorysu vymístěním VN 22 kV a telekom. vedení + 0,8 ha
→ Přeložka VN 22 kV a telekom. vedení ……….. cca 5,5 mil. Kč
→ VN v délce 1100 m za cca 4,5 mil. Kč
→ telekom. vedení 960 m za cca 1 mil. Kč

2. Rozšíření na SV k bezpečnostnímu pásmu VTL plynovodu + 0,85 ha
→ Přeložka vodovodu ……….. cca 14 mil. Kč
→ v délce 910 m
→ (změna profilu z DN 700 na DN 600 (DN 500)- 11 mil.Kč a přemístění vodoměrné šachty)

3. Rozšíření ještě více na SV narovnáním trasy VTL plynovodu + 0,5 ha
→ Přeložka plynovodu……….. cca 2,6 mil. Kč ??
→ v délce 260 m za 2,6 mil. Kč, možná po celé trase 900 m ?

Území je omezeno rovněž plochou pro přeložku ulice Krásnopolské a stávající osadou zahrádek v soukromém vlastnictví. Čistě použitelné území zatím bez posunu inženýrských sítí tak činí 3,2 ha. V navazující lokalitě 1b pak plocha činí 3,28 ha. Použitelná plocha je znázorněna výše, lokalita 1. a 1b. 

 historie novy stav

- Lokalita za hvězdárnou

Tato lokalita byla v minulosti prověřována samostatnou urbanistickou studií. Závěr studie, která řešila i možnosti napojení na technickou a dopravní infrastrukturu konstatovala, že výstavba v dané lokalitě obecně (a tedy i VTP) by nebyla vhodná, neboť by dle vyjádření provozovatele hvězdárny ohrozila její provoz dalším světelným znečištěním oblohy a také měření seizmicity. Hvězdárna je součástí celosvětové seizmické monitorovací sítě. Tato studie je již s ohledem na dobu jejího pořízení skartována a není k dispozici.

 hvezdarna

(zdroj)

- Stávající lokalita projektu (původně bylo uvažováno s realizací projektu na celé ploše projektu, tj. 26,5 ha)

Město začalo vážně uvažovat o rozšíření VTP Ostrava, v té době jediné lokalitě, která splňovala stanovené požadavky, aby v dlouhodobém časovém horizontu bylo schopno uspokojit budoucí poptávku ze strany inovačních firem. Tato lokalita nejlépe naplňuje základní předpoklad funkčnosti rozšíření VTP, kterým je jeho úzká a přímá vazba na univerzitní infrastrukturu.

Výsledky provedeného posouzení tak prakticky postavily město před rozhodnutí, zda za těchto okolností o výstavbě rozšíření VTP dále vůbec neuvažovat (a příležitost dát nový impuls pro potřebnou změnu ekonomické a průmyslové struktury města nechat nevyužitou), nebo přijmout
v daném případě nepopulární, ale pro budoucnost města zásadní rozhodnutí, a to započít s přípravou projektu rozšíření VTP na dosud nezastavěném území. Současné vedení města se po několika měsících seznamování s vlastním projektem i historií jeho vzniku přiklonilo
k druhé variantě, ovšem s tím, že v případě realizace projektu rozšíření VTP se zasadí o minimalizaci dopadů na stávající zeleň a krajinný ráz lokality a o zachování, příp. i posílení rekreační a volnočasové funkce přilehlého lesoparku.

vtp air

(letecký snímek lokality Myslivna, záběr na pole, archiv MMO)

 

Zahájení výkupů pozemků od soukromých vlastníků

Proveditelnost projektu byla prověřena i z pohledu možného nabytí pozemků od soukromých vlastníků. V roce 2008 byly zahájeny výkupy pozemků. Toho času již probíhala výstavba nových rodinných domů v blízkosti areálu (ul. V Zahradách, Turistické, Drobné). Výkupy pozemků byly i z tohoto pohledu velmi problematické, většina soukromých vlastníků upozorňovala až na výjimky na výstavbu rodinných domů v oblasti a odmítala prodat své pozemky s ohledem na skutečnost, že v budoucnu bude v lokalitě výstavba individuální hobydlení a oni budou moci pozemky prodat za vyšší ceny. Přes všechny potíže se městu Ostrava podařilo vykoupit pozemky v celkové výměře cca 23 ha za cca 97,19 mil. Kč (původní myšlenkou byla realizace celého rozsahu projektu na úrovni 26,5 ha). Přitom všechny výkupy procházely dle zákona jednáním zastupitelstev města s plným vědomím, že se jedná o pozemky pro budoucí vědecko-technologický park.

Investiční záměr a EIA

V roce 2011 bylo zadáno zpracování investičního záměru a posouzení vlivu na životní prostředí na celou lokalitu (pole mezi Myslivnou a stávajícím areálem VŠB-TUO, tj. na celých 26,5 ha). Součástí posouzení vlivu na životní prostředí byla i dopravní analýza včetně hlukové zátěže z ní plynoucí. Původní obrázek tedy vychází z tohoto investičního záměru, stejně tak i propočet dopravy a odpovídá tak původním předběžným odhadům celého projektu. Nikterak tedy neodpovídá skutečnosti, kdy reálně připravovaným projektem je pouze plocha 15,5 ha.

(Pro informaci z této plochy je možno využít reálně 6,9 ha plochy, zbytek zabírají sítě a cesty. Jak bude uvedeno níže, díky regulaci v Územním plánu města Ostravy pak platí další pravidlo o zastavěnosti území, kdy je možno zastavět pouze 40 procent této plochy.)

Regulace výstavby, změna územního plánu

Dalším krokem pro realizaci projektu byla změna Územního plánu, který původně definoval v území tento prostor jako ornou půdu. Bylo tedy nutné změnit využití pozemků. Změna územního plánu v roce 2011 (projednávána v letech 2011–2012) reagovala i na požadavky tehdejšího vedení porubské radnice, která chtěla některé pozemky směrem od Myslivny změnit rovněž z orné půdy na funkci tzv. individuálního bydlení, tj. určené k individuální rodinné výstavbě. Proto, aby projekt byl schválen, vedení velké radnice souhlasilo, že některé pozemky budou rovněž změněny dle požadavku porubského vedení na individuální bydlení. Změna územního plánu byla schválena zastupitelstvem města v roce 2012.

Součástí změny však bylo přijetí i takových regulativ, které umožní hlídat možnosti zastavěnosti území v budoucnu. Území může být využito jen pro účely vědecko-technologického parku, tedy žádná výroba ani lehký průmysl zde nemůže být umístěn. Zároveň v rámci územního plánu je uvedena podmínka celkové zastavěnosti v poměru 40:60 (zastavěná plocha : plocha určená pro volné plochy) a celkový počet nadzemních podlaží nesmí přesáhnout 5 pater. Mezi jednotlivými etapami (bylo schvalováno ještě v době, kdy město usilovalo o realizaci projektu v plné variantě 26,5 ha) byly schválně navrženy zelené pruhy tak, aby nemohlo dojít k situaci, že by zde někdo v budoucnu chtěl postavit jeden velký solitérní objekt.

V souvislosti se schvalováním nového Územního plánu Ostravy v roce 2012 zůstala tato plocha určena pro vědu a výzkum.

Dalším krokem pro realizaci projektu bylo ověření možnosti záměru, zejména z pohledu ochrany životního prostředí, prostřednictvím změny územního plánu a jeho veřejného projednání dle stavebního zákona. Územní plán předmětné pozemky vymezoval pro ornou půdu. Změna územního plánu 2011 (projednávána v letech 2011–2012) reagovala i na požadavky tehdejšího vedení porubské radnice a občanů, dle kterých měla být lokalita využita pro rodinné bydlení. Výsledné řešení nakonec obsahuje jak plochy pro vědu a výzkum, tak i pro rodinnou zástavbu, která navazuje na dnešní rodinné domy. K „zadání“ změny územního plánu Rada městského obvodu Poruba uplatnila nesouhlas. Není pravdou, že Útvar hlavního architekta (ÚHA) nevzal tento nesouhlas v patrnost. Nesouhlas byl řádně vyhodnocen a spolu s výsledky projednávání zadání předložen zastupitelstvu města k rozhodnutí. Zastupitelstvo města (ZM) bylo ÚHA o tomto stanovisku informováno. ZM spolu s výsledky projednání zadání projednalo rovněž i tento obdržený nesouhlas městského obvodu. Zastupitelstvo města zadání změny schválilo.

Podoba změny se projednává teprve ve fázi jejího návrhu, kdy je poprvé znám její rozsah a funkční plochy. Rovněž k této etapě byl městský obvod Poruba přizván. Městský obvod Poruba k návrhu změny a následně ani novému územnímu plánu, který je shodný, nikdy nezaslal nesouhlas nebo alespoň námitku, kterou by ZM mohlo projednat a změnu nevydat. Změna územního plánu byla schválena zastupitelstvem města v červnu 2012.

V novém územním plánu zastupitelstvo Poruby nikdy nepožadovalo vypuštění VTP ani k výslednému návrhu nepodalo nesouhlasné stanovisko nebo námitku.  

 up

(výpis z ÚP, archiv MMO)

Územní rozhodnutí a stavební povolení

V roce 2012 bylo zahájeno zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení, a to pouze na 1.etapu projektu.

obrazek projektu 

(vizualizace projektu, archiv MMO)

soucasna koordinacni situace

(koordinační sitauace stavby, realizace sítí a komunikace, archiv MMO)

PIXEL_TEXT_LEGAL PIXEL_LINK_LEGAL_TEXT