Vědecko-technologické parky jsou založeny na úzké spolupráci univerzit a firem. Díky tomu umožnují výměnu zkušeností a poznatků mezi studenty a akademickými pracovníky na straně jedné a odborníky z praxe na straně druhé. Z této symbiózy těží jak samotné vysoké školy, tak studenti, kteří získávají zkušenosti zvyšující jejich uplatnění na trhu práce.

Již v roce 2007 bylo patrné, že stávající prostor VTP nebude v budoucnu dostatečný, proto se minulé vedení radnice snažilo vytipovat a připravit lokalitu pro další rozšíření prostorových možností stávajícího parku. Zkoumalo několik potenciálních lokalit pro umístění podobného parku, přičemž podstatným úkolem bylo, aby se nově budovaný prostor stal pro investory dostatečně atraktivní. Cílem tedy bylo najít takovou lokalitu, která obstojí v mezinárodní konkurenci ostatních podobných technologických parků. Vytvořit území, kterému dají investoři přednost před podobnými parky ve Finsku, Švédsku nebo například na Tchaj-wanu, Francii či před Brnem. Jedná se především o investory hledající čistší životní prostředí, blízkost akademických kapacit, možnost sdílení nápadů a nových myšlenek – tedy hledající vysoce inovační potenciál.

Víte, jak to dělají v Brně a v jihomoravském kraji ?

Přední americká softwarová firma Red Hat, jejíž tržní hodnota je 15 miliard dolarů, zaměstnává ve svém brněnském centru 900 lidí. Vyvíjejí operační systémy a cloudové aplikace pro klienty, jako jsou HP, Dell či Symantec. Příští rok by ale měly jihomoravské kanceláře Red Hatu nabrat minimálně stovku dalších IT specialistů. "Brno je nejvýznamnějším vývojovým centrem firmy," říká šéf pobočky Radovan Musil.

 

Víte jaké parametry by měl nový prostor pro VTP splňovat, aby zaujal soukromé investory? Co požaduje univerzita? Které parky ve světě jsou úspěšné?

PIXEL_TEXT_LEGAL PIXEL_LINK_LEGAL_TEXT